O medvědech, menstruaci a hrdinství

5bd04770f34a4b5f645a0300-259593 

Zaznamenali jste to dojemné video, kdy se malé medvídě škrábe na vrch sněžného svahu a klouže a klouže a přece se nevzdává, až nakonec vyleze nahoru? Málokomu dojde, že by medvědice přece nikdy dobrovolně nevedla medvídě takovým svahem a že ji tam nejspíš zahnal člověk řídící dron, který to natočil.

A pak ještě jeden post, zdánlivě nesouvisející: Byl o přístroji, který elektrickými pulzy "vypíná" bolest při menstruaci a o tom, že bychom radši měly při mens odpočívat, než podávat za každou cenu stále stejné výkony. Pod ním byly desítky komentářů, jaký je to nesmysl odpočívat a jak to nejde.

Co tyto dvě věci spojuje? Jak obdivujeme nesmyslné překonávání překážek. Ono by sice šlo, že by tu chuděru medvědici a medvídě nikdo netrápil, ale to by nevedlo k virálnímu videu, že. Stejně tak, jako bychom mohly při menstruaci víc odpočívat a komunikovat to tak se svým okolím, ale ve svých očích jsme větší hrdinky, když se nabušíme ibalginem, nazujeme lodičky a jdeme si upevňovat vědomí své nepostradatelnosti.

Kolik z těch žen, momentálně připojených na FB, opravdu vykonává práci, ve které jsou naprosto nepostradatelné? (a pokud ano, proč jsou na teď na FB?). Jak se může něco v naší společnosti změnit, jak to mohou vůbec muži brát vážně, když to jsou v první řadě ženy, kdo je absolutně a nezvratně přesvědčený, že to nejde?

Pro změnu, velkou, celospolečenskou, by stačilo, aby ženy doma před svými muži dokázaly přiznat, že při menstruaci potřebují klid a odpočinek. Jejich muži by pak tohle vědomí nesli do své práce. Jedna upřímná žena by dokázala ovlivnit mnoho dalších. Nebylo by v tom o kus víc hrdinství, než se zbytečně škrábat nahoru sněhovým svahem jen proto, abych si mohla poplácat na rameno, že jsem to zvládla, i když to moje překonávání se vlastně vůbec nedávalo smysl...?

katka-podpis

 

Obrázek zdroj: Profimedia.cz

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.