Za odbourávání léků, HA a jedů jsou v našem těle zodpovědné stovky enzymů tzv. cytochromů, které přeměňují nebezpečné molekuly tak, aby je tělo bezpečně dokázalo vyplavit močí nebo žlučí. S účinky těchto cytochromů se počítá i při výrobě léků. Do tabletek nebo injekcí se nedává pouze tolik účinné látky, kolik pacient skutečně potřebuje. Musí jí být víc, aby i navzdory působení cytochromů mělo tělo k dispozici dostatečnou dávku léku potřebnou k vyléčení nebo k ochraně před nežádoucím otěhotněním. Pokud nějaká látka sníží účinek cytochromů, má tělo k dispozici víc účinné látky léku – nebo se musí potýkat s vyšší dávkou jedu.

Ethinylestradiol, který je hlavní složkou kombinovaných antikoncepčních pilulek, je asi z 30 % odbourávaný cytochromy. Pokud tedy nějaká látka sníží aktivitu cytochromů, vstřebá se až o 30 % víc ethinylestradiolu, než kolik výrobce plánoval. Rázem se tak z nízkohormonální antikoncepce (35 µg ethinilestradiolu) stane vysocehormonální preparát (45,5 µg ethinilestradiolu) se všemi nežádoucími účinky, kvůli kterým se od vysocehormonální antikoncepce mezi gynekology ustoupilo!


A o jakých látkách že se to bavíme? Nebudete se stačit divit, ale jde třeba o naprosto běžně dostupný

  • paracetamol – lék proti bolesti (obchodní názvy např. Paralen, Panadol, Paramax, Paramegal)
  • vitamín C - jiné označení: kys. askorbová, E 300, běžně se používá jako přírodní konzervat
  • grepový džus!


Často čtu nebo slyším, že nízkohormonální antikoncepce je bezpečná i v případě nevhodných zdravotních dispozic. Pokud ale lékař výslovně neupozorní na zvýšené vstřebávání účinné látky běžně dostupnými potravinami, zahrává si s cizím životem.